ANKETA: Kam míří studenti AG na vysokou školu a proč právě zemědělka?

Vysoká škola je pro spousty lidí na střední škole ošemetné téma, obzvláště u nás na gymnáziu. Na rozdíl od ostatních škol totiž nemáme jednoznačné zaměření a doopravdy se profilujeme až na univerzitě. Někdo by to možná řekl takto: “Po gymplu jsou lidi úplně k ničemu, kdyby radši studovali nějakej pořádnej učňák jako já…” Abychom se tedy stali hodnotnými členy společnosti, měli bychom vystudovat vysokou školu, která nám pomůže být alespoň trochu užitečnými. To se ovšem snáze řekne, než udělá, a jak uvidíte v tomto článku, mnoho lidí s tím má skutečný problém.

Všem studentům AG jsem 21. 9. rozeslal anketu se třemi jednoduchými otázkami. 

1. Do jakého ročníku chodíš?
2. Plánuješ se hlásit na vysokou školu?
3. Pokud ano, na jaké se budeš hlásit?

Předtím, než se pustím do toho, jaké zajímavé a dechberoucí odpovědi jsem dostal (v tom špatném slova smyslu), musíme si ujasnit jeden fakt. Tato anketa není objektivním výzkumem! Nebyl určen reprezentativní vzorek, vyplnění dotazníku bylo anonymní a jistí studenti našeho skvělého gymnázia si poradili s odpověďmi na otázky svým “originálním” způsobem. Nechtěl bych tedy, aby byl tento článek použit jako důkaz kvality/nekvality žáků AG.

Na Google formulář odpovědělo 117 lidí. Nejvíce (přesně 34,7 %) bylo odpovědí ze čtvrtého ročníku, což není příliš překvapivé, protože je to skupina studentů naší školy, ve které je tato problematika nejaktuálnější. Poté následovaly třetí ročníky s 28,8 %. A s velkým poklesem zakončovaly druhé a první ročníky, přibližně 18 %. Člověk méně vzdělaný než já by si to možná vysvětlil tím, že prváci a druháci „jsou totální mimoňové, kámo“. Ale já s tímto stanoviskem nesouzním, samozřejmě.

Na druhou otázku jsem dostal velmi jednoznačný výsledek. Na vysokou školu se plánuje hlásit přesně 96,6 % studentů. 1,7 % netuší a dalších 1,7 % se neplánuje hlásit. Zajímalo by mě, co mají tito lidé dále v plánu dělat se svým životem. Doufejme, že mají bohaté rodiče.

U třetí a nejzajímavější otázky se zastavíme. Prvně bych chtěl vypíchnout pár perliček a zajímavostí, které z ankety vyšly. Čtyři lidé budou podávat přihlášky (pravděpodobně) na zahraniční školy. Dva lidé půjdou konkrétně na Florida Southern College studovat obory Business with Citruses, Citrus Biotechnology, Citrus Grove Management nebo Plant Nutrition. K čemu jim budou znalosti o pěstování subtropických citrusů ve střední Evropě, netuším, ale možná mě globální změny klimatu vyvedou z omylu. Třetí člověk s mezinárodními ambicemi bude možná zkoušet University of Connecticut – Puppet Arts, což je podle mě velmi lákavé a zcela to podporuji. A čtvrtý chce (k dovršení všeho) studovat techniku v Bratislavě.

Konkrétní obor s největším zastoupením je medicína na Karlově univerzitě, 18 odpovědí. Tento fakt mě poměrně děsí, protože představa, že každý den na školních chodbách potkávám budoucí kardiochirurgy, ve mě nevzbuzuje důvěru v naše budoucí zdravotnictví. Zmínil bych ještě jednu odpověď týkající se medicíny. Jeden člověk vyslovil přání studovat urologii a já myslím, že bychom mu v tom měli držet palce.

Další oblíbené obory na UK jsou psychologie (která je více elitářská než moderní Čína), práva, učitelství (velmi užitečné povolání), ale i méně očekávatelné zaměření jako sociologie. Abych nemluvil o čistě humanitních oborech, máme také zájemce o Přírodovědeckou fakultu UK (kdo by nechtěl pitvat žížaly a řízkovat ploštěnky), poté o Matematicko-fyzikální fakultu (bez komentáře). A nakonec mimo Univerzitu Karlovu našlo pár ajťáků zalíbení v ČVUT, Fakultě informačních technologií.

V menšině máme zastoupené VŠCHT společně s VŠE. VŠE a VŠCHT jsou zrovna dvě školy, na které je jednoduché se dostat, ale udržet se tam je věc druhá, čili jediné, co můžu říct, je hodně štěstí.

A samozřejmě i zde se nám objevily jisté ztracené duše, které zkrátka nevědí. Zastupují přibližně deset procent. Abych nebyl příliš zlý, většina z nich jsou prváci či druháci, kteří mají stále dost času na rozhodnutí.

Z těchto výsledků, které jsem vám právě představil, si možná říkáte: “To není tak hrozný, jak jsem si myslel, možná tenhle stát má nějakou budoucnost.” Bohužel vás musím zklamat, neboť slovy klasika: “Rozmohl se nám tady takový nešvar.”

Prohlédněte si tento krásný graf. Co vidíte? Největší zastoupení má „nespecifikováno“, což znamená, že lidé napsali obor, ale nikoliv na jaké univerzitě by ho chtěli studovat. Další je samozřejmě Univerzita Karlova (tak jsme v Praze, ještě aby lidi utíkali do Brna). S deseti procenty je moje oblíbená kategorie “neví”. A malé zastoupení má i VŠE společně s VŠCHT a MUNI. Možná jste si všimli, kdo dostal těch krásných 12,4 % procent. A pokud nevíte, nerad vám seznámím. Je to ČZU –⁠ Česká zemědělská univerzita.

Co že to je Česká zemědělská univerzita? Víte, pokud peklo má sedm kruhů, tak ČZU je tím osmým. Momentální ministr práce a sociálních věcí by vám sice jistě tvrdil, že krásu života a blaho naleznete v řízení traktoru, ale nevím, zda je to ten správný člověk, od kterého si nechat v tomto ohledu radit. 

Mezi obory, kterým naši studenti chtějí věnovat pět let života, jsou: lesnictví (až šest lidí), zahradnictví, rybářství (několik studentů vyslovilo přání získat z tohoto oboru titul Ph.D.), včelařství, péče o zeleň a myslivost. Tato zaměření určitě nejsou zbytečná, ale tím, že se naše budoucí inteligence bude hrabat v zemi, kuchat kapry nebo sázet brambory, se z nás akorát stane druhé Maďarsko.

Celé to završila jistá osoba, jež napsala: Zemědělka v Brně.

Chtěl bych tímto ukončit tento článek. Je ohromující sledovat, jak se AG proměnila z líhně velikánů jako Neruda, Havel a Heyrovský v odrazový můstek pro budoucí Ph.D. rybáře.

Zde je k dispozici celkový graf:

———————————————————————————————————————

Chtěl bych se omluvit všem, které můj článek urazil, popřípadě se ho nějak dotkl. Nic nebylo myšleno zcela vážně a hlavním účelem bylo přiblížit výsledky ankety nějakou zábavnější formou než pouhým výčtem výsledků. PS: Doopravdy proti zemědělce nic nemám.

článek sepsal: Lukáš Hladík